Mají město a kraj hledat odvahu ke spolupráci?

Na první pohled se zdá, že nadcházející jednání libereckého zastupitelstva (čtvrtek 25. 2. 2016), bude jen formální „schvalovačkou“ nekonfliktních bodů. Přesto ten, kdo se o libereckou politiku zajímá a zamyslí se, jak by sám na místě zastupitele co nejlépe rozhodl, najde k takovému zamyšlení hned několik zajímavých podnětů. Například hned dva body ‑ prodej městských pozemků na letišti Libereckému kraji pro záchrannou službu a výměna zřizovatelů krajského Větrníku a městského Sluníčka – se týkají stále více aktuálního tématu přerozdělení kompetencí Libereckého kraje a statutárního města Liberec při poskytování veřejných služeb prostřednictví krajských a městských příspěvkových organizací.

Už delší dobu si totiž lidé na městě i kraji uvědomují, že historicky vzniklé a převzaté rozdělení těchto organizací a s ním spojené odpovědnosti za jejich řádný provoz a financování neodpovídá skutečnému rozdělení příjemců jimi poskytovaných veřejných služeb. Kraj je třeba zřizovatelem Domu dětí a mládeže Větrník, Krajské vědecké knihovny nebo Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, ale do Větrníku i knihovny chodí převážně občané Liberce a převážně jim také zachraňuje zdraví a životy záchranka. A obráceně městské organizace Dětské centrum Sluníčko (kojenecký ústav a jesle) nebo Divadlo F. X. Šaldy, Naivní divadlo, Zoologickou nebo Botanickou zahradu navštěvují lidé z širokého okolí či dokonce z celé republiky i zahraničí.

Způsobů, jak tyhle disproporce řešit, je celá řada, od změny zřizovatele, jak se nyní navrhuje v případě Větrníku a Sluníčka, přes nalezení společného podílu na správě některých z organizací až po peněžní i nepeněžní příspěvky na provoz organizací toho druhého. Společným jmenovatelem každé z forem by přitom vždy měla být společná a hlavně nekonfliktní vůle najít rozumné řešení. Peníze sice jsou důležité, neměly by ale být rozhodujícím kritériem. Město ani kraj by neměly příliš počítat, kdo na tom vydělá nebo prodělá, prioritou by vždy měly být kvalitnější veřejné služby.

Viděno touto optikou, by nemělo být sporu o tom, že město prodá kraji pozemky k rozšíření záchranky na letišti za výrazně nižší než tržní cenu; mělo by dokonce zvážit bezúplatný převod. Na druhé straně by se měl realizovat pro kraj finančně nevýhodný záměr výměny provozně levnějšího Větrníku za nákladnější Sluníčko, kde ta ztráta je vyčíslena na cca 22 mil. Kč.

Úspěšně uskutečněná výměna by měla dodat městu i kraji impuls v nastartovaném procesu pokračovat. Například městu odvahu převzít krajskou knihovnu a kraji podílet se na správě některé z městských kulturních organizací a obráceně. Velkou otázkou pro město i kraj ovšem také bude, nakolik dají přednost zachování městské či krajské značky před společnou správou či výměnou. Zoologická nebo botanická zahrada jsou třeba natolik spojené přímo s městem Liberec, že není vůbec samozřejmé, dělit se o jejich značky s někým dalším. Muzeum a Galerie Lázně mohou být příkladem téhož na straně kraje. I taková hlediska budou výzvou při rozhodování zástupců města i kraje a neměla by být stranou pozornosti ani jejich voličů.

Sdílet článek

Menu